Prostředí Nostalgie je nastaveno na co největší realističnost, která by neměla být na úkor zábavy. Naopak, měla by hru podpořit. Proto neobsahuje jen unikátní úkoly a eventy, ale i širokou škálu úprav - od vlastního systému itemů, přes unikátní řemesla až k systému sklizně. Ve světě je možné vyrobit prakticky vše, co souvisí s logikou prostředí a je z dosažitelných zdrojů, které hráče obklopují.

Těžištěm hry je interakce hřáčských postav v uzpůsobeném prostředí, převážně neheroicky laděném. Dění se drží historie Warcraftu, ovšem příběh utváří sami hráči. Narozdíl od epických bojů a warcraftovských ság se však tento děj přidržuje spíše "všednímu životu" hráčských postav, kde dostává prostor různost jejich charekterů, motivací a cílů. Hráč tedy nemusí být jen slovutnou postavou warcraftovského universa, ale i obyčejným pozorovatelem.

Život postav na Nostalgii se tedy může odvíjet různými směry, které tento styl hry podporují. Na Nostalgii nemusí být člověk pouze obávaným válečníkem nebo mágem, ale kupříkladu popravčím, farmářem, truhlářem, hospodským či žebrákem. Záleží jen na hráčově fantasii a na jeho chuti společně utvářet příběh.

Důležitým prvkem Nostalgie je právě komunita a její spoluvytváření. To, co projekt vždy odlišovalo od ostatních, byla snaha o co nejlepší hru - bez ohledu na to, jakých hmotných či nehmotných úspěchů hráčské postavy dosáhnou. A taková hra by v ideálním slova smyslu měla bavit každého. Právě vize "Hrajeme si, protože si hrajeme" tak vychází z touhy po kamarádském a vyzrálém roleplayingu, nezatíženém nezdravou soutěživostí, mezilidskou rivalitou a neshodami.

Epizeuxis, vypravěč